Tělovýchovná jednota TATRAN
Historie tělovýchovné jednoty ve Vratimově začíná v roce 1908. Tehdy se rodila tělocvičná jednota Sokol za obdobných poměrů jako ostatní sokolské jednoty v našich zemích, které byly zakládány od roku 1862 v duchu ideí Miroslava Tyrše. Podle jeho názoru nestačilo pro další existenci a činnost národa jen nadšení, ale bylo třeba, aby malý národ myslel na budoucnost a ji připravoval.
I zde ve Vratimově těžce zápasil český živel s tuhou germanizací. Zdejší továrna na celulózu, která zaměstnávala výhradně německé úřednictvo, odrodilé mistry, poněmčovala obec a její okolí. Celá obec byla ve vážném nebezpečí, že propadne poněmčení. Bylo třeba postavit hráz proti tomuto útlaku. Touto hrází se stala tělocvičná jednota Sokol, která zde byla založena. Nejprve to bylo provolání k občanům s pozváním na náborovou přednášku o významu sokolského hnutí, která se uskutečnila 1. listopadu 1908 v hostinci u Paskovských. Na tomto shromáždění byly přijímány přihlášky do tělovýchovné jednoty a zřízen a odbor jednoty Sokola z Velkých Kunčic. Samostatná tělovýchovná jednota vznikla 27. prosince 1908 na ustavující valné hromadě za přítomnosti třiceti pěti osob. Byl zde zvolen první jedenáctičlenný výbor tělovýchovné jednoty. D roku 1910 vzrostl počet dospělých členů tělovýchovné jednoty na 70 / 9 zakládajících, 26 aktivních, 35 přispívajících/. Byla vyvíjena nejen činnost tělocvičná, ale i společenská, pořádány přednášky, plesy, divadla, čaje a zábavy. Že to nebyla práce jednoduchá a bez rizika, svědčí záznam v kronice Sokola, kde se dočteme, že v roce 1909 po prvním veřejném cvičení bylo osm členů jednoty z celulózky propuštěno.
U kolébky vratimovského Sokola stáli: Karel Paskovský, první starosta, Josef Paskovský, první náčelník a další.
První světovou válkou byla činnost tělovýchovné jednoty omezena a v roce 1915 byl Sokol rozpuštěn.
Po vzniku samostatného československého státu v roce 1916 byla činnost tělocvičné jednoty Sokol obnovena a zaznamenala další rozvoj jak v členské základně, tak i ve vlastní činnosti, Zásluhou dlouholetého starosty tělovýchovné jednoty Františka Hrbáče zahájily všechny složky pravidelná cvičení. Brzdou většího rozmachu v rozvoji tělesné výchovy byla skutečnost, že v obci nebyla vhodná tělocvična. Už v roce 1922 bylo rozhodnuto, aby byl postaven vlastní tělocvičný stánek. Dne 10. srpna 1929 oslavila tělocvičná jednota své dvacetileté trvání a desetileté výročí vzniku republiky otevřením nové sokolovny. Základní kámen byl položen 13. září 1928. Zdi této budovy by mohly lépe hovořit nejen o nadšení a obětech, za jakých stavba vznikala, ale i o značných finančních problémech a úsilí poplatném tehdejší společnosti.
Druhá světová válka přerušila podruhé činnost a život v jednotě. Nezapomeňme na chmurné události, zastavení činnosti v roce 1941 a odvlečení mnoha tělovýchovných pracovníků do koncentračních táborů. Dodnes vzpomínáme na Vladimíra Mojžíška a Augustina Mužného, kteří položili své životy.
Po květnovém vítězství v roce 1945 a osvobození naší republiky Rudou armádou nastává nové období v celém společenském životě – údobí budování socialismu, které dává ty nejlepší předpoklady, možnosti a prostor pro rozvoj tělovýchovného hnutí. Po období boje o svobodu, započatého v roce 1939, a a po dalším vývoji naší republiky v letech 1945 – 1947, došlo v únoru 1948 ke sjednocení tělesné výchovy. V ní splynuly všechny tělovýchovné, sportovní a turistické organizace. Byly položeny základy nového systému tělesné výchovy a formulovány jeho úkoly a cíle. V roce 1952 přijala naše tělovýchovná jednota nový název – Tělovýchovná jednota TATRAN a v rámci celostátní organizace TSO ROH. Od roku 1957 je tělesná výchova u nás řízena Československým svazem tělesné výchovy.
Za posledních 25 let rozšířila tělovýchovná jednota podstatně svoji členskou základnu, získala pro tělovýchovnou činnost zájem vratimovské mládeže, znásobila počet sportovních oddílů a připravila budováním tělovýchovných zařízená potřebné podmínky pro řádné provozování tělovýchovné a sportovní činnosti.
Svojí aktivitou a plněním ukazatelů rozvoje tělesné výchovy a sportu si získala přední místo mezi jednotami okresu a kraje. V roce 1958 důstojně oslavila 50. výročí svého založení umístěním v soutěži o putovní vlajku ÚV ČSTV na prvém místě v kraji. Po několik období držela pak prvenství v okrese Ostrava-venkov.
Velmi dobrou činnost vykazuje odbor Sokol v oblasti základní tělesné výchovy. Bohatá účast cvičenců TJ na všech spartakiádách, tělovýchovných slavnostech, okrskových a okresních veřejných cvičeních je toho dokladem. V poslední době také aktivizuje svoji činnost oddíl tenisu.
V roce 1968 oslavila tělovýchovná jednota šedesát let svého trvání veřejným cvičením na stadiónu družby za mimořádně vysoké účasti občanů našeho města /více než 5000 lidí/, kde se vedení tělovýchovné jednoty v projevu předsedy jednoznačně postavilo proti tehdejším snahám tříštění tělovýchovy u nás.
Za uplynulých dvacet pět let se hodnota tělovýchovných zařízení TJ zvýšila více než desetkrát. Svépomocí členů a občanů města byl vybudován v letech 1951 – 1958 sportovní stadión s fotbalovým hřištěm, lehkoatletickými drahami a menšími hřišti v hodnotě díla 2 248 210 Kč, v letech 1959 – 1961 koupaliště se šatnami v hodnotě 1 054 405 Kč. Celkem bylo na těchto akcích odpracováno 45 680 brigádnických hodin. Značné zásluhy na tomto rozsáhlém díle nají funkcionáři TJ Ladislav Kupka a Václav Kaloč. Záslužná byla pomoc Vratimovských papíren, místní vojenské posádky a MěstNV.
V rámci obnovy a údržby tělocvičny i ostatního tělovýchovného zařízení bylo vynaloženo celkem 465 500 Kč a odpracováno 24 210 brigádnických hodin členy TJ.
Růst členské základny a počet oddílů:
1908 – 1915 35 – 80 členů 1 oddíl
1919 – 1941 90 – 140 členů 1 oddíl
1945 – 1955 340 – 719 členů a mládeže 3 – 6 oddílů
1956 – 1965 740 – 815 členů a mládeže 7 – 9 oddlílů
1966 – 1972 790 – 678 členů a mládeže 8 – 6 oddlílů
Vývoj členské základny i rozvoj sportovních odvětví je zejména v posledních letech určován jednak počty cvičitelů a počty funkcionářů, jednak finančními možnostmi TJ.
Kino Sokola
Obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 30. dubna 1919 usneslo se hlasy občanskými a několika socialistickými doporučiti žádost Sokola ve Vratimově o udělení kino licence. Většina socialistických členů obecního výboru hlasovala proti udělení kino licence Sokolu a vyslovila se pro obecní kino. Pozoruhodno je, že po sedmi letech při hlasováni a dalším ponecháni kino licence Sokolu, hlasovaly občanské strany proti Sokolu a pro kino M. O. L., strany socialistické hlasovaly pro Sokola.
1927 Kino licence
Ve schůzi obecního zastupitelstva 9. února 1927 usneseno většinou hlasů, by licence na kinematograf udělena byla obci Vratimovu a nedoporučuje se udělení kinolicence tělocvičné jednotě Sokol ve Vratimově. Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 2. dubna 1927 pozměněno bylo usneseni ze dne 9. února t.r., v ten smysl, že se doporučuje většinou občanských hlasů udělení kinolicence Slezské Matici Osvěty lidové ve Vratimově. Konečně bylo však rozhodnutím policejního ředitelství v Mor. Ostravě propůjčena kinolicence tělocvičné jednotě Sokol.
Sokolovna, hostinská koncese 1929
Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 3. května 1929 projednávala se žádost tělocvičné jednoty Sokol ve Vratimově o udělení hostinské koncese pro sokolovnu. Pro koncesi hlasovalo 7 členů (social.), proti 15 členů (občan.) a 6 vzdalo se hlasování (social. a kom.). Tentýž Sokol, který dosud hlásal abstinenství, zřizuje nyní v sokolovně hospodu a stává se výdělečným podnikem.
Sad a hřiště 1931
Mezi sokolovnou a čsl. sborem na obecním pozemku, usneseno všemi hlasy obecního zastupitelstva, zříditi hřiště a sad. Se stavbou se má započati ihned, neboť stavba má býti považována za produktivní práci pro nezaměstnané. Stromoví a keře vysadí se až na podzim. Počáteční náklad na sad a hřiště činí 7.645 Kč na práce, 592 Kč na semeno.
Pomník padlým 1938
Dne 20. listopadu 1938 odhalen byl v tichosti za účasti vojska z Místku pomník padlým vojínům v obecním sadě u Sokolovny. Účast občanstva byla veliká. Pomník byl zřízen z veřejných sbírek a stál 17 500 Kč. Bylo to ve velmi smutné a stísněné době po obsazení pohraničního území nepřáteli a občanstvo bylo sklíčeno událostmi.
Příchod německého vojska 1939
V srpnu přišlo do obce německé vojsko a ubytovalo se v Sokolovně a v hostincích. Byli to Rakušané, mnozí z nich uměli česky. Potomci českých vystěhovalců z Vídně. Měli také české jména jako Pavlíček, Vychodil, Zavrtal a podobně. Občanstvo chovalo se k vojsku nevšímavě, nedůvěřivě, ba nepřátelsky. Každý z těchto vojáků mohl poznati a poznal, že občanstvo si nepřeje styků s nimi. Zajímavé je, že tito rakouští občané byli lživou propagandou tak zpracováni, že byli přesvědčeni, že náš národ chtěl býti Německem obsazen a začleněn do německé říše, že o to žádal a že „ochranu Říše“ dobrovolně, svobodně a nadšeně přijal.
Zapůjčení Sokolovny
Protože školní tělocvična nestačila pro 70 žáků (kteří tam najednou učili cvičit) propůjčil Sokol svou tělocvičnu v Sokolovně pro žactvo obou škol. Žactva značně přibylo přistěhovalectvím z Těšínska.
rok 1941
Ve schůzi obec. zastupitelstva 18. srpna 1941 bylo usneseno požádati úřady o propuštění naší obce z policejního obvodu ostravského. Všechny stavby byly zakázány, protože materiál stavební zabrali Němci pro válečné účely. Z toho důvodu nebylo též povoleno stavěti projektovaný kanál od katolického domu. Na všech veřejných budovách a obchodech bylo nařízeno zříditi německé nápisy a tak musel býti na Sokolovně odstraněn nápis Sokol, který byl součástí zdiva (musel býti zrýpán) a na katolickém domě skvěl se nápis: Katholisches Haus. Obchody a živnosti byly rovněž německy popsány.
Na podzim byl rozpuštěn Sokol a jeho kino zabráno Němci. Starosta Sokola Albrech Mojžíšek, říd. učitel v. v, místostarosta Robert Kahánek, kapitán v. v a vedoucí dorostu Augustin Mužný, učitel, byli zatčení, uvěznění a odvezeni do Brna. Oba první byli po 6 týdnech vězení propuštěni, třetí, Augustin Mužný byl dopraven do Osvětimi, kde krátce na to byl umučen.
O prázdninách odešel do pense zasloužilý ředitel měšťanské školy František Hrbáč. Narodil se r. 1884 v Ostravě a do Vratimova přišel v r. 1918 jako první ředitel nově zřízené matiční měšťanské školy. Jeho příchodem do obce nastal rušný kulturní život v obci, oživil sokolskou jednotu a hned v r. 1918 po osvobození národa tuto vedl, pracoval nezištně a obětavě ve všech oborech kulturní činnosti. Založil kino ve Vratimově jako kino sokolské. Byl to člověk povahově velmi dobrý, obětavý a šlechetný. Někdy se setkal s neporozuměním, ba i zlobou. Jeho celý pobyt ve Vratimově od r. 1918 až do odchodu do pense je vrouben obětavou prací pro občanstvo a kulturní povznesení obce. Nebylo mu však dopřáno klidu a odpočinku v pensi, ježto za několik týdnů po nastoupení pense byl pro účast na odboji proti Němcům gestapem zatčen a uvězněn, později odvezen na pevnost Wohlau u Vratislavi v Německu.
1944
Byl to pro obec hrozný den, ale ve skrytu srdcí se občanstvo radovalo (mimo rodičů postižených smrtí hocha), že konečně přicházejí osvoboditelé v letadlech a ničí německé okupanty. Letadla Američanů, ač působila škodu na našem majetku a mohla pobíti i mnoho lidí (a v Ostravě bylo obětí dost) byla přesto občanstvem radostně (v duši) vítána a čekalo se vždy s radostným vzrušením na nový nálet. Čím větší byla škoda a těžší nálet, tím větší byla skrytá radost lidí.
Po náletu na Ostravu 29. srpna byl přemístěn z Ostravy vojenský lazaret do zdejší školy a do Sokolovny. Pobyl tu však jen 14 dnů od 29. srpna do 10. září.
1945
Obnova „Sokola“
Také hned po osvobození ožil Sokol, ujal se opět svého zabaveného majetku Sokolovny a začal nový život.
Druhý národní výbor
Dne 3. června byl zvolen aklamací při voličském shromáždění v zahradě Sokolovny tento druhý národní výbor, sestavený ze čtyř politických stran: komunistické, národní, sociálně demokratické a lidové: (Jiné možnosti volby demokratické zatím nebylo)
1946
Nový pomník T. G. Masaryka byl slavnostně odhalen 28. října 1946 za účasti celé obce. Na slavnosti promluvil Dr. Bartovský z Ostravy, jenž odhaloval i první Masarykův pomník ve Vratimově. Čestnou stráž u nového pomníku stáli zástupci nejrůznějších spolků a organizací, včetně Sokola.
1947
Obecní sad
K žádosti Tělocvičné jednoty SOKOL byla propůjčena část obecního sadu u tělocvičny na rozšíření hřiště, které bylo také po usnesení provedeno.
1950
Tělocvičná jednota Sokol
- února na valné hromadě tělocvičné jednoty SOKOL byla tato jednota pojmenována na Závodní sokolskou jednotu Vratimovských papíren.
1951
Pochod míru 24. dubna
Tělocvičná jednota „Sokol“ Vratimovských papíren uspořádala „Pochod míru“. Trať byla 10 – 15 km. Takto bylo symbolicky naznačeno, že jsme a budeme navždy pro mír.
Sokolské dny 24. a 25. května
Ve Vratimově se konaly takzvané Sokolské dny (i v celé republice). Účelem těchto dnů bylo znovu oživit větší zájem pro tělovýchovu u občanstva, hlavně u mládeže.
Dětské radovánky 1. července
Na ukončení školného roku byly konány Dětské radovánky v zahradě hřiště Sokolovny.
Návštěva Emila Zátopka 13. listopadu
13. listopadu poctil svou návštěvou Tělocvičnou jednotu „SOKOL“ v Sokolovně náš československý běžec (závodník v běhu), Emil ZÁTOPEK a 14. přednášel na národní a střední škole. Zátopek je na prvém místě v mezinárodní soutěži v běhu.
1952
- listopadu konána v Sokolovně oslava 35 let vzniku Velké říjnové socialistické revoluce. Učinkoval čsl. rozhlas z Ostravy, zpěváci z divadla Zdenka Nejedlého rovněž z Ostravy. Program se natáčel na zvukový pás pro další vysílání rozhlasem.
1953
- února na valné schůzi Tělocvičné jednoty „Sokol“ Vratimovských papíren, byla tato jednota pojmenována na Tělocvičnou jednotu „TATRAN“. Na této schůzi výroční byl odhlasován plán výstavby sportovního stadionu na pozemcích pod malým lesíkem za Novou osadou.
V Sokolovně se koná 3x týdně filmové představení.
- březen zemřel v Moskvě předseda rady Sovětského svazu a zároveň tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Josef Visarionovič Stalin ve věku 74 roků.
V hlubokém zármutku vyslechl všechen československý lid truchlivou zprávu o smrti svého největšího přítele a učitele –osvoboditele Československa za jeho německo-fašistické okupace, vůdce sovětských národů a praporečníka mírumilovných lidí celého světa. Smuteční tryzna konána v Sokolovně 15. března za obrovské účasti občanstva. Českosl. národ se hrdě hlásí k jeho odkazu a ujišťujeme Sovětský národ, že činy naplníme slova našeho presidenta Kl. Gottwalda – „Se Sovětským svazem na věčné časy“ 14. březen zůstane pro náš lid dnem smutku, neboť toho dne po krátké zákeřné nemoci zemřel v Praze náš první dělnický president republiky KLEMENT GOTTWALD. Zesnulý byl věrným žákem J. V. Stalina. Byl a vedl neochvějně a neúprosně velký zápas našeho lidu proti německým fašistickým
okupantům. Sjednotil nerozlučně český a slovenský pracující lid. Jeho jméno a vykonaná práce bude navždy vzorem všem pracujícím naší vlasti. Občanstvo uctilo posmrtnou památku našeho presidenta v Sokolovně smuteční tryznou dne 19. března za účasti všeho obyvatelstva Vratimova. - listopadu konána v Sokolovně oslava 35 let vzniku Velké říjnové socialistické revoluce. Učinkoval čsl. rozhlas z Ostravy, zpěváci z divadla Zdenka Nejedlého rovněž z Ostravy. Program se natáčel na zvukový pás pro další vysílání rozhlasem 6. listopadu konána v Sokolovně oslava 35 let vzniku Velké říjnové socialistické revoluce.
Historické fotografie
